Z mladších žáků nám rostou naprosto jedinečné osobnosti, kdy každý vyniká v nejedné individuální činnosti, a ty umí proměnit ve svou silnou stránku. Zároveň dokážou i geniálně fungovat jako tým, stačí jen to, aby tomu společně věřili a doplňovali se v těch herních činnostech, kde je to potřeba. A i když to občas vypadá, že je těžké najít tu správnou chemii mezi hráči, vždy tu cestu dříve nebo později najdeme. O tom byl z části i nedělní turnaj na Barrandově.
V první řadě bych chtěl smeknout před všemi osmi účastníky, kteří dorazili i přes probíhající jarní prázdniny a nenechali tak svůj tým na holičkách. Proto bylo omluvitelné, že v prvních dvou zápasech se velmi často projevovala velká únava pramenící z předchozích lyžovaček. Někteří hráči jako by se zapomněli na svahu a zároveň se vzájemně hledali někde ve sněhové bouři. I přes to, že jsme se soupeři vždy drželi krok, ani v jednom případě jsme nedotáhli naše snažení do úspěšného konce.
Před posledním zápasem jsme měli dostatek času na regeneraci. Kluci se posilnili pamlsky z místního automatu, odehráli několik napínavých online her na svých mobilních zařízeních, zároveň jsme si i řekli několik taktických pokynů k naší hře a byli jsme tak zcela připraveni na zápas se Spartou. Jako by z hráčů najednou opadla všechna předchozí tíha přezkáčů a dalšího těžkého horského vybavení a již od první minuty se hnali po hřišti za vítězstvím jako lavina. Začalo přibývat pohledných akcí a bylo vidět, že si kluci zápas vyloženě užívají. I když jsme nakonec do cíle nedojeli mezi prvními, závěr jsme zajeli ve velkém stylu a se super pocitem z předvedeného výkonu.
Čekají nás další závody, které můžeme vyhrát, ten nejdůležitější fakt je však ten, že nás to spolu baví a máme zároveň i skvělé fanoušky z řad rodičů, kteří nás znovu celou dobu podporovali.
Díky moc všem!
Tom
