Můj Flobo příběh #23: Áďa Špringer

Jeden ze zakládajících členů ještě původních elévských oranžových tygrů svou úspěšnou Flobáckou misi zažil úplně se vším všudy. Na prvním ligovém turnaji elévů v nové éře spojených škol v Letňanech odehrál premiérový turnaj v týmu, se kterým vytvořil tu vůbec nejlepší partu. A od té doby si šel pomalu, ale velmi jistě, za svou stovkou odehraných ligových zápasů. Áďa je totiž zároveň vášnivým skautem a během florbalových sezón musí balancovat mezi napínavými Flobo zápasy a dobrodružnými výpravami. Ani to mu ale vůbec nezabrání v tom, aby si mezi parťáky na hřišti vypracoval svou jedinečnou roli středového univerzála. Zastává tak skvěle práci jak na útočné polovině v předbrankovém prostoru, tak se zároveň skvěle vrací do obrany. K tomu je naprosto pevnou součástí týmu a skvělým spolehlivým kamarádem. Díky své obrovské snaze, protože musí dohánět, co zamešká mezi skauty, a týmovému duchu, tak s týmem zažívá nezapomenutelnou jízdu a je u všech největších úspěchů. Tu vytouženou stovku ligových zápasů nakonec symbolicky zvládne v úplně posledním možném kole. A povedlo se mu to nejkrásnějších možným způsobem. Se svým mladších bráchou vykombinují v závěrečných sekundách posledního zápasu sezony finální akci a rozhodnou tak nejen utkání, ale i o dalším prvenství v prvním koši. Tímto last minute finálním ligovým podpisem náš bojovník vlastně podtrhnul vibe celé své luxusní cesty. Áďo, díky za všechny ty nádherné roky, které jsi s námi zažil a přejeme ti další topové zážitky. Jsi tím správným parťákem do každé party :) 

Áďo, pamatuješ si své ligové začátky? Vlastně ještě původní oranžové tygry, a potom start nové éry spojených škol?

Pamatuju. Vím, že jsme byli s tygry na první akci, kde jsme přespávali v hale a měli jsme tam nějaký závod. Z nové éry si pamatuju, jak jsme ještě hráli v rozlišovacích, než jsme měli naše černo-bílé dresy. První turnaje. A potom se to začalo pořádně rozjíždět.

Začali jste si budovat suprovou partu, čím si myslíš, že to bylo?

Byli jsme poměrně dobře sehraní a všichni jsme si spolu sedli. Pomohly nám týmovky a společné akce, kterých bylo hodně.

Jaké top společné zážitky si vybavíš?

Obě Nisa Open, poslední ligový turnaj, ten byl pro mě hodně významnej, a potom Flobo kempy a týmovky.

Vraťme se ještě ke tvé stovce ligových zápasů. Co pro tebe znamená tento milník?

Byl to strašně velkej cíl. Nevěděl jsem, jestli ten gól v posledním zápase rozhodčí uzná, protože míček letěl hodně pomalu a odrazil se od zkrabacené sítě. Byl jsem hodně rád, že jsem to takto mohl zakončit.

Co si odnášíš z Floba?

Kamarádství. Našel jsem si nové kamarády, všichni jsme tady v pohodě. Dřív mi moc nešlo hledat si nové kamarády, ale teď si umím rychle zvykat a vytvářet nové vztahy. Potom samozřejmě florbalové zkušenosti. 

Co ti bude chybět?

Celý tým, celý Flobo. Trenéři, spoluhráči, společné zážitky, které asi už jinde nebudou.

Co bys doporučil tvému bráchovi, který ve Flobu pokračuje?

Ať chodí, co nejvíc může, protože takhle dobrej kolektiv už moc nebude a ať jede pořád na maximum, stojí to za to.

Co mají očekávat naši nejmenší přípravkáři?

Hodně dobrej kolektiv, dobrej start pro pokračování. Z Floba odchází hodně dobrých hráčů. Hodně dobrý zážitky.