Flobo se liší oproti klasickým klubům snad úplně ve všem. V něčem je to nevýhoda, suprové ale je, že si díky tomu hledáme vlastní cesty. Ultimátní cíl je ale jen jeden, mít tu nejlepší partu. Ať už hráčů nebo trenérů. S tou potom zvládneme úplně všechno. A to se potvrdilo i v osmém ligovém kole, kdy naši Flobáci museli být na místě jeden pro druhého víc, než kdy jindy. Pokud je nám nejhůř, můžeme se spolehnout i na ty, kteří s námi už nemohou být tolik v kontaktu. Na střídačce nám tak kromě nehrající Naty pomáhal i Krýša, pro kterého to byla taková malá trenérská premiéra :)
Brzký ranní společný výjezd do Bolky hned na první turnajový zápas nás tentokrát vůbec nepoznamenal. Podzimní účast ve městě automobilů jsme proměnili v celkové vítězství, kdy jsme soupeřům skoro nedali šanci. A na jaře jako bychom si ani nepřipouštěli nic jiného. Domácí jsme překvapili zvýšenou aktivitou, s Petrovicemi rozhodli v poslední minutě, Tatranu nedali moc možností a poslední zápas kontrolovala střídačka na zkoušku bez trenéra výhrou. Mohli jsme tak slavit nejen letošní treble, ale zároveň Hyňův klubový rekord v počtu odehraných ligových zápasů. Překvápko v šatně s top video momenty byly nezapomenutelné. Proč měl potom sraz v 18:15 u O2 areny? :) Tuhle otázku si kladl nejen on. A byla z toho spousta skvělých teorií. Bungee jumping, let helikoptérou ani osmifinále hokejové extraligy to nebylo.
Suprový den jsme zakončili laser game i se sourozenci. A protože se hrálo v tu chvíli fotbalové derby pražských S, musel jsem zkousnout těžce prohranou sázku s Mišákem #47. To jsou ale prohry, které za to stojí ;)
Obrovský dík patří všem, kteří mi tentokrát pomohli ve chvílích, kdy jsem občas nemohl být úplně ve hře. Máme opravdu topovou partu, která dokáže držet spolu. Hlavně díky tomu jsme ve všem tam, kde jsme :)
Tom