Pokud zrovna nehraje na hřišti nebo nenatahuje svou nekonečnou řadu v Duolingu, našli byste ho často s hlavolamem v ruce. Rád totiž řeší komplikovanější situace, a možná proto si tolik oblíbil roli obránce, ve které je jako doma.
Je červen 2025 a ze Střížkova se vydává velká výprava mlžáků společně s těmi bývalými, aby si spolu ještě jednou zahráli. Je mezi nimi i Tom, který se během sezony vždy rád k týmu vrátil. A my jsme za to mega rádi. Jeho Flobácké srdce bije tak silně, že hravě překonává i ten nejhlasitější zvon na světě. Nejen že na hřišti zastane spolehlivě svou oblíbenou defenzivní roli, ale zároveň je s ním nejen během tohoto legendárního víkendu totální sranda. Podílí se snad na všech prancích na trenéry, užívá si každou minutu s partou, kterou má tak rád a všichni v ní jeho. Na hřišti nechává absolutně všechno. Má těžkou pozici, protože parťáci mu bezmezně věří v jakékoliv situaci a nebojí se ho stavět do těch nejkomplikovanějších momentů. On ví, že i když se občas něco nepovede, vždycky ho podpoří, stejně tak jako on vždycky je. Bojuje za všechny jak na hřišti, tak mimo něj. Každý z nás s něčím zápasí, je to přirozené. A Tom je tak velkým týmovým hráčem, že se občas úplně zbytečně až bojí, že něco zkazí. Nemá k tomu ale vůbec žádný důvod. Má tu naši absolutně největší důvěru a podporu, vždycky a za každé situace. Ví, že ať se stane cokoliv, vždycky se společně zasmějeme. Jsme na něj hrdí a je super sledovat, jak se florbalem baví a posouvá se.
V České Lípě boj o medaili nejtěsnějším možným způsobem nedopadl, o pár měsíců později už ale se stejnou partou slaví v Hradci Králové. S tou partou, ve které má se svým číslem 64 své nezastupitelné místo a se kterou zažil vzestup z beznadějné poslední ligové pozice mezi elitu soutěže. Tome, zažili jsme spolu tolik nezapomenutelných, vtipných momentů, o některých tu ani psát nemůžeme. Spoustu proher a mega úspěchů, na které budeme vzpomínat navždy. Jsme vděční za to, že jsi u toho všeho byl s námi. Děkujeme za všechno, bro ;)