Když se Domča ještě v roce 2021 proháněl s florbalkou jednu hodinu týdně po malé tělocvičně V Rybníčkách, netušil, jaká mega florbalová jízda ho čeká. Byl totiž zanedlouho díky své velké snaze a suprovému přístupu vybrán jako jeden z fialových dravců do ligového týmu.
Hrdý nositel legendárního hokejového čísla 39 se stal nejen základním kamenem pevné obrany, ale hlavně parťákem, bez kterého si nedokážeme představit žádnou Flobo akci. A dokonce snad na žádné ani nechyběl. Má svůj skvělý smysl pro humor, kdy dokáže svou bezprostřední vtipnou reakcí odrovnat kohokoliv. Když k tomu přidá originální hlášku, je o zábavu definitivně vystaráno. Jako vždycky s tímto skibiďákem, ať už jsme na turnaji, týmovce nebo kempu. Má zvláštní zálibu v rozvažování tkaniček trenérům. Jako by nestačilo, že jim dává pravidelně gáje. Ale máme ho všichni rádi i právě díky těmto blbůstkám.
Domča je zároveň pro svého malého bratříčka tím nejlepším bráchou, kterého si může přát. Vidíme v týmu, jak je zodpovědný, obětavý a jak mu záleží na pohodě všech. Někdo by to díky jeho nekompromisnímu obrannému přístupu na hřišti neřekl. Ale kdo ho zná víc, tak ví, jak dokáže vnímat jakoukoliv změnu u spoluhráčů, vcítit se do nich a hned se zajímá. Během zápasu ho kromě účinných obraných zákroků zdobí i insweeper originální kličky, sniperské střely zápěstím nebo golfákem. Spoustu gólů dává i tak, že přechytračí soupeře při rozehrávce. I díky tomu všemu se společně se svými kamarády Flobáky odrazil ode dna soutěže, a nakonec své působení v ligové Flobo složce zakončil památnou výhrou celé ligy. Domi, bro, zůstaň takovým, jakým jsi, protože po boku takového parťáka budou rádi všichni tví spoluhráči bojovat v jakémkoliv týmu. A užívej si to všechno okolo florbalu, jako doteď :))
Domčo, vzpomínáš si na své florbalové začátky? Co tě na tomto sportu chytlo nejvíc?
Své začátky si nepamatuju, ale vím, že k florbalu jsem se dostal díky Rudimu, který byl můj nejlepší kamarád ve druhé třídě. Nejvíc mě baví kličky, sám sobě si dávám challenge, a potom turnaje a tréninky. Baví mě na trénincích cvičení zaměřené na spolupráci, když je děláme ve dvou, ve třech, nebo mini zápasy, různě modifikovaný.
Co říkáš na vaši Flobo partu?
Myslím si, že je to fakt super, protože úplně všichni jsme tady kamarádi. Líbí se mi týmový akce, protože si myslím, že tohleto fakt nikde jinde mít nebudeme. Protože na takhle super trenéra a partu, to už fakt musíš mít štěstí.
Které akce tě nejvíc baví ve Flobu a které v tobě zanechaly největší stopu?
Turnaje, týmovky a kempy. Nejvíc se mi líbilo, když jsme poprvé vyhráli první koš nebo když se v Letňanech pohádali rodiče cizích týmů. Potom turnaje v Lípě a na Nise. A i když si vůbec nepamatuju turnaje Academy, tak asi byly taky dobrý. Vzpomínám si na některé soupeře z Hostivaře.
Co si odnášíš do starších žáků?
Odnáším si týmovou spolupráci, zábavu, všechny zážitky z akcí a jak jsi s náma hrál. Naučil jsem se nastavit si hranice, nepřekračovat je (pozn. dost se prankujeme mezi hráči a trenéry).
Co ti bude nejvíc chybět?
Určitě kolektiv a ty. Jsem ale rád, že se chceme všichni dál vídat. A chceme si to s kolektivem hlavně dál užívat a zahrát si. Rád se budu co nejvíc vracet, když mi to vyjde, ale mám naplánované víkendy až do dalších prázdnin, tak uvidíme. O víkendech jsem u táty, hraju florbal, uklízíme, jezdíme na výlety.
Co tě ještě baví kromě florbalu?
Skáču přes švihadlo. Zajímám se o sebe, své zdraví, přemýšlím, jak si zkrášlit školu a všechno okolo. Chodím si s mámou i zaběhat.
Na závěr otázka, na kterou chceme už dlouho s Pájou a Naty znát odpověď. Co tě vede k tomu, že trenérům rozvazuješ tkaničky?
Strašně mě to baví. Že se naštveš a začneš mi je rozvazovat taky. A ta tvoje reakce: Domčó! To mě taky baví. A jsem na to hodně hrdej.