Je září 2025 a Ondra, který ještě před rokem neměl odehraný ani jeden ligový zápas a k tomu ho ještě ani nenapadlo to zkusit v bráně, vychytal na turnaji starších žáků bronz. Na prvním pětkovém turnaji a jeho premiérovém turnaji stržů. A k tomu byl vyhlášen nejlepším gólmanem turnaje. Když přihlédneme k tomu, že v sezóně vychytal mlžákům prvenství v lize, máme na stole neuvěřitelnou sportovní story. Ona to ale není žádná náhoda. Ondra na sobě totiž fantasticky maká. Hned jak odchytal svůj první ligový podzim, dostává k Vánocům výstroj. Nevynechá žádnou týmovou akci a posouvá se rychle vpřed. Má to v hlavně skvěle nastavené a srovnané. Ať už na trénincích, týmovkách nebo letních Junior a Flobo kempech. Posouvá se neskutečnou rychlostí a stává se takovou oporou týmu, že jakmile jednou onemocní, je na hřišti viditelně psychicky odrovnanější tým. Spoluhráči a trenéři si modrý hostivařský klenot rychle oblíbili pro jeho kamarádskou a pohodovou povahu. Je s ním sranda, třeba na Junior kempu baví v zápase všechny svým aura dance. Svým klidem nejen v brance působí na všechny povzbudivým a jistým dojmem. Flobo má najednou suprového gólmana, na kterého čekalo dlouhé roky. Ale hlavně opravdu prima kluka do každé party, kterého je radost trénovat a na kterého se všichni můžeme ve všem spolehnout. Ondro, vděčíme ti opravdu za hodně. Potkali jsme se v ten správný čas, čekal jsi na tuhle chvíli na Hostivaři roky a ani jsme to nikdo z nás netušili. To jsou ty nejhezčí momenty, životní, které přichází nečekaně, ale zaslouženě :) Podržel jsi nás na hřišti v těch nejtěžších chvílích a víme, že to samé bys udělal vždycky i mimo něj. Věříme ti, že to dotáhneš tam, kam budeš chtít a jsme na tebe opravdu mega hrdí. Díky, bro ;)
Ondro, pamatuješ si své florbalové začátky ve Flobu?
Pamatuju, k florbalu mě přivedl v první třídě kamarád ze základní školy a začalo mě to bavit. Tréninky už si moc nevybavuju, jen že jsem s florbalkou moc neuměl. Tehdy jsem ještě chodil na angličtinu a postupně jsem se připravoval na úroveň B1.
Jak jsi to měl tehdy s chytáním?
Chytání mě bavilo z fotbalu. Na začátku jsem si to vyzkoušel, ale chtěl jsem být spíš hráčem. Ale pak jsem postupně dospěl k tomu, že je pro mě lepší být gólmanem. Vlastně až tu úplně poslední sezónu ve Flobu, kdy nebyli gólmani. Zkusil jsem to, osvědčil jsem se v bráně, a tak jsem začal chytat. Občas si ještě zahraju s florbalkou na tréninku, ale moc mi to nejde (pozn. trenéra: není to pravda, jde mu to v pohodě :))
Dva roky zpátky jsme tě oslovili do ligové tréninkové skupiny. Proč jsi se rozhodl to zkusit?
Kvůli tomu, že mě florbal bavil a měl jsem novou možnost se dál rozvíjet, chtěl jsem se hýbat. Ta ligová úroveň už byla zároveň něco jiného než jen hraní pro zábavu. Šel jsem si to nejdřív vyzkoušet, a pak jsem si začal myslet, že bych na to mohl mít. Tehdy ještě jako hráč. První ligový turnaj jsem potom odehrál jako hráč.
Pamatuješ si svůj první odchytaný ligový turnaj?
Byl tam trochu stres. Ale měl jsem velkou podporu spoluhráčů, tak jsem se s tím vyrovnal dobře a bylo to v pohodě.
Co si odnášíš z Floba?
Hrozně moc zkušeností, zábavy s kamarádama. A hrozně moc zážitků. Máme tady skvělou partu, všichni se máme rádi. Líbily se mi Českolipské hry, protože jsme tam hráli hodně dlouho dobře, i když se nám to nakonec nepovedlo, ale pořád to byl super turnaj, který jsme si hodně užili. Jako druhý zážitek bych vybral akce po zápasech jako třeba laser game, kde se hodně nasmějeme. Také to, že jsem gólman, potom sportovní chování, vytrvalost, a to, že si užívám hru.
Co ti bude nejvíc chybět?
Myslím, že už nikdy nezažiju takovou partu, která je tu hodně dobrá.
Jaké máš ambice do budoucna?
Mám trochu vyšší ambice, že bych mohl hrát nějakou vyšší ligu nebo superligu. A když se to nepovede, tak aspoň pro zábavu.