(Jiří) Berani na náměstí

Na druhé ligové vystoupení starších žáků zvala o uplynulém víkendu do podzimního kabátu zahalená tělocvična v Čakovicích. Stejně jako na připravovaných kolotočích a houpačkách v rámci nedalekého posvícení to byla jízda nahoru a dolů.

V optimálním počtu, se zřejmou výškovou převahou a třemi trenéry na střídačce, byly vyhlídky na věci příští nanejvýš příznivé. Jenže naši tvrdohlaví mládežníci podlehli dojmu, že lhostejno dění na tréninku, prostě do zápasu vlétneme po hlavě a nějak to dopadne. Potud byl předpoklad správný, ne vše se ale vyvíjelo podle představ a tak nějak chyběl pocit, že bychom měli dění na hřišti pod kontrolou...

Velký florbal je oproti systému 3+1 rozdílný především v tom, že se neobejde bez spolupráce více hráčů. Ať už v útoku, nebo v obraně. Právě kvůli umanutosti, že všechno zvládneme sami, byly první tři zápasy trápení. Až v posledním souboji s vítězem celého turnaje se podařilo přimět kluky ke kombinaci. Nejlepší týmový výkon dne nechal zapomenout na předchozí rozpačité výpady a narozeninový dort Kuby Šachla v šatně jen pečetil skutečnost, že tenhle tým dokáže mnohé, když vydrží pohromadě.

Díky,

Vašek

Starší žáci při svém debutu ve velkém florbale překvapili Stochov

První turnaj ve formátu 5+1 za sebou mají starší žáci. Ve středočeském Stochově, pověstném rodišti svatého Václava, jsme započali boj o nejvyšší příčky v počtu 12 zdatných bojovníků. Už první vteřiny turnaje vzkázaly, že aklimatizace na větší florbalový parket nebude jednoduchá, což naštěstí platilo i pro naše soupeře. Využití celé šířky a hlavně délky hřiště bylo kapitolou (nejen) pro prvních pár minut utkání.

Hned v prvním utkání jsme to byli my, kdo převzal otěže hry a držel míček na svých hokejkách. Nutno podotknout, že některé akce a souhry byly brilantně zakončeny a věhlasné klání s Čelákovicemi skončilo v náš prospěch. Radost přetrvala i při druhém mači, jenž však svou atraktivitou stěží doháněl ten první. Přítomná hrstka diváků si na první branku musela počkat až na začátek druhého poločasu. Po necelé minutě se lavička oranžových vikingů mohla radovat znovu, a v tomto utkání naposled. Výsledek 2:0 totiž vydržel až do závěrečné sirény.

Druhou polovinu turnaje jsme započali s Black Angels, kteří do víru velkého florbalu vtrhli opravdu s velkou vervou, což zprvu hladové oranžové válečníky zahnalo hluboko do obranného valu. I tak však „černí andělé“ dokázali vytěžit maximum a nebýt výborného Vendy v brance, číslovka na světelné tabuli mohla mít cifry dvě. Ponaučeni z předchozího nepovedeného střetnutí jsme přivítali pořádající Lokomotivu Rakovník. Opravdu pořádně rozjetou lokomotivu! Po třech utkáních totiž domácí celek obdržel pouze 2 branky, a tak vidina úspěchu nebyla na pořadu dne. Sport je ovšem občas neskutečně krásný a po skvělém, bojovném výkonu, naprosto odlišném od minulého klání jsme domácí strojvedoucí zatlačili zpět do depa a porazili je poměrem 6:3.

Přechod na nový formát bude jistě těžký, ale už první turnaj ukázal, že ne nemožný. Chce to pouze makat, podporovat se navzájem, soustředit se na svou hru a nesvádět neúspěchy na druhé a hlavně na rozhodčí (!!!). Pak to půjde. Ostatně, poslední zápas jasně ukázal, že když se budeme koncentrovat na svou hru, porazíme opravdu každého.

Kluci, díky za pěknou neděli, domů jsem nakonec jel s úsměvem na rtech :-)

Dejf

První sběr vína, aneb elévové na Vinohradech

První turnaj nové sezóny nás zavedl na Vinohrady. V novém složení, okleštěném o několik již příliš starých borců, jsme se pokusili sesbírat alespoň nějaký burčák. A našich pět, respektive čtyři borci, se s hrozny porvali znamenitě.

Začátek nic dobrého nenasvědčoval. Proti domácím Vinohradům jsme brzy prohrávali. Jejich našlapaný a daleko početnější tým nás převálcoval 18:5. Přesto již v tomto zápase bylo možné spatřit některé paprsky naděje nejen pro tento turnaj, ale i pro zbytek sezóny.

Druhý zápas jsme hráli již bez střídání, nutno však podotknout, že soupeř (Chodov) také. Diametrálně jsme zlepšili střelbu a ze zápasu se stali spíše střelecké závody. Nakonec jsme vyhráli 20:4. Gól jsme tedy vsítili průměrně každou minutu zápasu. Díky tomuto vítězství jsme vybojovali druhé místo ve skupině a pak již s napětím čekali na soupeře, se kterým se porveme o placku.

Zápas o třetí místo jsme nakonec hráli proti Wizards. Soupeře bylo dvakrát více než nás. Pro naše borce to ovšem nebyl žádný problém a na hřišti jsme tak dominovali. Od začátku bylo vedení naše a my ho jen zkušeně kontrolovali. Ani ke konci jsme nepřipustili žádné drama. A tak po výsledku 10:3 bronzové medaile spadli do rukou zaslouženým majitelům – elévům z Floba.

Ondra

Nový přírůstek do rodiny Flobo

Po několika letech vedení florbalových kroužků v rámci základních škol na území Prahy rozšiřujeme nabídku sportovního vyžití! Udržujeme hlavní město v pohybu, a to doslova. Nejen sportovní, ale také pohybové hry a soutěže budou náplní Sportovek, lekcí přinášejících zábavné a netradiční tělesné aktivity.

Pilotními partnery ve stávajícím školním roce jsou ZŠ Ústavní, ZŠ Elijáš, ZŠ Klíček a ZŠ Barrandov. Předáváme základy z nejrůznějších odvětví a budujeme kladný vztah k činnosti.

Začíná se psát kapitola všestranné pohybové průpravy s převažujícím podílem radosti!

Přihlášky do sezóny 2019/2020 SPUŠTĚNY !!!

Těšíte se na letošní sezónu? My jakbysmet.
Přihlášky do ligových či volnočasových naleznete níže.
Nemáte hokejku? Půjčte si jí zde: PŮJČOVNA HOKEJEK
Nemáte dres? Objednejte si ho ve FUN SHOPU

Vidíme se na tréninku.

View fullsize

---

---

---

FLOBO KEMP 2019

Stylovou tečku za končícími prázdninami udělalo v hale na Pankráci kolem padesáti pistolníků z osady Flobo. Tři kategorie si od pondělí do pátku podmanily přilehlé okolí i vzdálenější cíle. Pod oblohou, kde bylo slunce bez nadsázky přibité zlatou skobou, dokázali všichni, že by se na divokém západě neměli za co stydět. Kovbojský potěr, pracovně označovaný jako mini-bandité, si díky vynalézavosti a nekonečné energii poradil s nástrahami nevypočitatelné prérie na výbornou. Prostřední banda prošla kompletním výcvikem důstojnické akademie. Její vedoucí se jednomyslně shodli, že skupina má do budoucna ty nejsvětlejší vyhlídky. Starým a zkušeným rančerům přes léto rozhodně střelný prach nezvlhnul a když se dali do díla, přihlížející si museli držet klobouky. Bazén, skákací aréna, park nebo florbalové hřiště se proměnily ve zdroje radosti a zážitků s kamarády. Přesně o tohle nám totiž jde, být spolu a bavit se.

Od října pokračujeme v krasojízdě na jednotlivých školách. Nenechte se dlouze pobízet a přijměte pozvání na nezapomenutelnou jízdu dostavníkem s florbalovým míčkem ve znaku!

Flobo na Nisaopen 2019

Nisa open, turnaj, který na tři dny promění Liberec na hlavní město florbalu, přilákal v prvním červnovém víkendu i nás. Celkem 26 hráčů z nejrůznějších škol bojovalo za tradiční barvy (i tentokrát v unikátním, tématickém designu) ve třech družstvech. Bohatá porce zápasů nabídla cenné sportovní zkušenosti s netradičními soupeři. Ve zbývajícím čase jsme regenerovali v bazénu, svedli litou bitvu na lasergame a pokořili vrchol Ještědu, takže o pestrost programu nebyla nouze.

View fullsize

Ve srovnání s konkurencí z celé republiky vynikly důležité atributy, za které chci kluky pochválit. Především jsme se mohli opřít o silnou klubovou kulturu. Ať už šlo o respekt k rozhodčímu a soupeřům, vzájemnou podporu napříč týmem, nebo dodržování nastavených pravidel, nikde nedošlo k zásadnímu pochybení. Je radost sledovat, jak se naši hráči baví hrou nehledě na výsledek, zatímco protivník mnohdy nemá o dění na hřišti přehled, protože je pod tlakem pokřikujících trenérů a rodičů. Když se pak nehrající členové výpravy shromáždí kolem a slušně své kamarády povzbuzují, jde o důkaz smysluplnosti celé akce. Ukázkově se ctily srazy a večerky, což se především v noci ukázalo jako ojedinělé, když bylo ještě hluboce po půlnoci slyšet dech za trest posilujících neposlušných nocležníků z jiných celků.

Jistě, pořád máme co zlepšovat. Uvolnění sedačky v hromadné dopravě zjevně vypadlo z módy a z mobilního telefonu je bez nadsázky modla. Nad tím ovšem jde přimhouřit oko, protože jezdit na výlet se správnou partou, co táhne za jeden provaz, není odměna jenom pro mladé. Tyhle zážitky obohacují nás všechny.

Díky a příští rok se budeme těšit!

Děkanská vinice sídlem vděčných viníků? Mladší žáci na Praze 4.

Výkladový slovník historii sportovní haly Děkanka nastiňuje jen v obrysech. Podobně neúplná byla soupiska nejstarší závodní kategorie. Alegoricky řečeno, loňské sněhy odnesly šířku kádru do propadliště dějin. Možná na letní sídla, znovu zazimovat proti vrtkavým proměnám počasí. Tak jako tak jsme do boje vyrazili na dvě trojice, takže lavička náhradníků mohla nabídnout oporu realizačnímu týmu, který střídavě padal do mdlob a opájel se sportovním mistrovství.

Úvodní duel se Spartou slouží jako názorný příklad nesnází, s nimiž se musí potýkat hráči NHL při návratech ze širokých evropských kluzišť. Na všechno bylo najednou mnohem méně času a předbrankový prostor se rozkládal prakticky po celé herní ploše. Rozhodčí s bohatým rodokmenem čítajícím slavná jména dřevorubecké historie se nestavil k oboustrannému sekání odmítavě. Hra plynule dospěla ke smírnému výsledku 8:8.

Občerstveni kávou, zmrzlinou a novinkami ze světa televizního showbusinessu pustili jsme se do tradičně silného celku Falcons. Když v druhé půli soupeř doznal našich kvalit, vybral si oddechový čas a postavil speciální formaci. Protože v našich řadách evidujeme výhradně superhrdiny, dál se ve hře střídali všichni oranžoví. Gratulovat k výhře bylo třeba i protivníkům, co do hry vůbec nezasáhli, jedná se přece o týmový sport.

Utkání o třetí místo přineslo řadu paradoxů. Bronz připadl červeným. Nejlepší hráč celku Red Dragons, Zajíček, proháněl naše obránce jako kočka myši. Neúspěch měl nakonec sladký nádech čokolády, která zahnala chmury celé družiny. Jsme spolu... A o tom to je!

Vašek

Když se podaří, co se dařit má aneb mladší žáci na Pankráci

Poslední březnový víkend přilákal do haly na Pankráci pěknou řádku nejen hráčů, ale také fanoušků a v neposlední řadě vynikajících rodičů, kteří se nezdráhali pomoci s údělem pořadatelství.

Příjemnou atmosféru dokreslovala i hra, kterou se hráči v oranžových dresech prezentovali. Nutno říct, že povětšinou se stačilo jen kochat a zatleskat umu, jímž nás naši svěřenci překvapovali. I z těchto důvodů si nakonec z domácího turnaje odnášíme vydřené vítězství za 2 výhry ve skupině a za vítězství v dramatickém duelu s Tygry z Jižního Města, ve kterém se o vítězi rozhodovalo až v posledních sekundách.

Hlavní třešničkou na dortu byl turnaj v minigolfu na nedaleké Děkance. Velký počet účastníků, a to z velké části i rodičů, sliboval pestrý turnaj. Předpoklady se naplnily a turnaj si, doufám, všichni užili alespoň stejně tak jako my.

Díky všem, kteří v sobotu přiložili ruku k dílu v rámci pořadatelství, díky všem, kteří se zúčastnili doplňkové aktivity v podobě minigolfu a díky klukům za předvedenou hru!

Budu se těšit na příště,

David

Přehlídka radosti na Pankráci

Turnaj Flobo Academy se čím dál tím pohodlněji zabydluje v areálu TJ Pankrác. Již šestnáctý počin svého druhu o tom přesvědčil všechny přítomné, kterých se během uplynulého nedělního dopoledne sešlo více než 100. Rozrůstající se florbalová rodina měla znovu otevřenou náruč. Ať už šlo o děti dychtivě očekávající nové výzvy, nebo rodiče mapující novinky nabízené v občerstvení.

Academy totiž není pouze o předávání pohybových návyků a herních dovedností. Stejně tak se jedná o důkaz, že sport má především bavit a spojovat. Mám na mysli školní kolektivy vznikající kolem barev jednotlivých týmů, nezištnou a samozřejmou spolupráci trenérů v rámci vyššího zájmu a uznalý potlesk rodičů za předvedené výkony nejen vlastních potomků.

Zásluhou nás všech si z víkendu odnášíme ryzí prožitky a zkušenosti. Můj přípitek Krtečkovými bublinkami je na zdar akcí, kde se ještě nezapomnělo, co je opravdu důležité.

Beroun, země elévům zaslíbená.

Čtvrtek, 22:30. Na letišti Václava Havla v Praze dosedá nevládní nespeciál vracející do vlasti dva základní kameny trenérské mozaiky Floba. Pátek ve znamení ladění logistiky obzvláště početného mužstva (5 hráčů a nepočítaně přívrženců). A konečně sobotní hřeb dalekosáhlých příprav ozdobený famózním týmovým výkonem oranžové družiny. Takové bylo dění kolem posledního kola turnaje elévů.

Za 90 dní mojí nepřítomnosti nedoznal celek změn kvantitativních, ovšem o nárůstu kvality nebylo třeba diskutovat. V brance natrvalo zahnízdil Vitas a přihlížející fanoušci nebyli daleko od pravdy s konstatováním, že ten oranžovej golman je fakt dobrej. Další Fanoušek, tentokrát Jindřišek překvapil klidem na hokejce a přehledem, se kterým rozehrával slibné kombinace. Jirka Kryštof v roli nekompromisního střelce, dravost a zarputilost Tondy a brilantní herní myšlení Mlaďase. Dámy a pánové, při takovéhle konstelaci může trenér s úsměvem vychutnávat sportovní koncert.

Davle nedokázala zaplnit soupisku alespoň minimem dětí, což se promítlo v pozměněném rozpisu zápasů. Z celkového počtu pěti týmů připadla zlatá příčka nám. Na výhrách a gólech 14:2, 11:3 a 12:3 se podíleli všichni v poli nastoupivší.

Díky kluci, byla to radost pohledět.

Vašek

Stříbrný úspěch na Barrandově

V neděli se nás na pražském Barrandově sešlo opravdu hodně. Celá naše družina se skládala dohromady z 12ti válečníků a tudíž byla od všech jedinců vyžadována vysoká výkonnost. 

Ta se projevila hned v prvním zápase s domácími gladiátory - Spartou, se kterou jsme se hodně dlouho přetahovali, ovšem pět minut před koncem jsme třemi góly strhli vítězství na svou stranu a otěže již nepustili.

Druhé utkání proti soupeři z Jesenice bylo zahájeno opět zdařilým vstupem do utkání, jenže jsme po pěti minutách ze svého výkonu slevili a soupeř začal dotahovat několikagólové manko. To ovšem oranžová lavina nepřipustila a v druhém poločase jasně dominovala a nadělila soupeři nepopulární "desítku".

V cestě za celkovým vítězstvím v turnaji stáli Bohové z Olympu. Ti už byli nad naše síly, ovšem zápas to byl vskutku pěkný, plný individuálních i kombinačních akcí se šťastným koncem pro soupeře.

Z prohry v posledním zápase si těžkou hlavu dělat nemusíme. Upřímně můžu říct, že se mi výkon líbil, všichni bojovali a užili si báječné nedělní dopoledne. Příště, na domácím turnaji, věřím v příčku nejvyšší :-)

Díky,

David

Flobo ACADEMY TOUR XV.

V sobotu 19. ledna se na Pankráci uskutečnil další turnaj FLOBO Academy Tour. Několik desítek mladých florbalistů nakonec vytvořilo kulisu pro zajímavou podívanou. Celý turnaj se nesl v příjemném duchu,
u dětí byl jednoznačným znamením úsměv na tváři, u rodičů pak pyšnost na své ratolesti. O to víc mě těší, že jsem u velké části dětí viděl nezpochybnitelné zlepšení v jejich florbalovém umu.

Díky všem, co se alespoň malou částí podíleli na vytvoření turnaje a těším se na 24. březen na další sešlost.

David

Umění příjemného. Mladší žáci ve svátečním duchu.

Poslední klání v tomto kalendářním roce bylo v režii Floba. K organizátorskému stolku zasedli fantasticky přičinliví rodiče, halou se rozléhaly koledy a celkově se dařilo přistupovat k turnaji na úrovni sportovně-společenské.

Klid v duši a mírumilovnost odrážející se v našich tvářích však nebyly nejlepší výbavou pro střet s družinou Jesenice. Slibný náskok z úvodu utkání ukolébal už tak dřímající střídačku do polospánku a překypujíc blažeností začali jsme se dostávat do čím dál úpornější nepohody. Zcela bez ohledu na nedělní zvyklosti, řádil soupeř jako smyslů zbavený a na jeho mocný finiš už nepřišla řádná odpověď. Porážka v zahajovacím duelu nám znemožnila celkový triumf, ale pořád se bylo třeba postavit čelem ke zbývající porci zápasů a cukroví.

Šance zlepšit si reputaci vyšla hned vzápětí na výbornou. Olymp vzdoroval z pocitu povinnosti. Více než houževnatá, spíše důstojná hra skončila jednoznačně ve prospěch domácích. Oproti tomu boj o bronz vykazoval všechny známky zápasu. Úleva a radost nakonec dokreslily povznášející atmosféru, která byla hlavním cílem.

Přeji všem pohodové svátky a úspěšný start do roku 2019. Budu na Vás v Japonsku myslet.

Díky,

Vašek

Úroda na Zahradním městě

Díky Mistrovství světa se poslední turnaj před Vánoci konal již na konci listopadu. Počet týmů a systém „každý s každým“ sliboval hned kvarteto zápasů a zajisté zajímavou podívanou.

V čase, kdy by se mělo naše první klání zahajovat jsme se na své polovině rozcvičovali v počtu tří borců. Co nevidět dorazil čtvrtý bojovník, a tak mohla začít bitva čtyř proti několikanásobné přesile soupeřů. Ovšem tři gladiátoři v poli a jeden štít v brance se ničeho nezalekli a zbraně nesložili, což přineslo vydřené dvojité vítězství.

Od poloviny zápasu naše družina čítala pět hráčů, a tudíž zbyl čas i na částečný odpočinek. Je však jasné, že únava se v takto zredukovaném počtu vždy projeví a zbylé dva zápasy skončily prohrou. Ovšem prohrou ne nijak výraznou, protože rozdíl branek byl vždy jednotkový a nutno říct, že jsme nebyli těmi, kdo tahali za kratší konec.

I takový sport umí být, nic se neděje, hlavu vzhůru, protože příště můžeme být těmi šťastnějšími my. Hlavně neubírat na tréninku a tížené sladké ovoce přijde samo.

Díky, kluci!

David

❄ Herní komplet pod stromeček ❄

Objednejte do 25.11.2018 Flobo komplet (dres + trenýrky) a obdržíte ho do Vánoc pod stromeček! Ostatní předměty ve FUNSHOPU lze objednávat až do 1.12.2018.
Objednávky budou automaticky předávány POUZE do rukou rodičů.
Buďme tým - vystupujme jako tým!

Objednávejte ve FUNSHOPU

Za hranice všedních dní i za hranice Prahy. Úryvek z deníku sportovní výpravy do Zelenče.

Původní text tak, jak byl zaznamenán mezi mnohými výbuchy smíchu velitelem Václavem a jeho prvním důstojníkem Davidem. V neděli 18. listopadu, léta páně 2018.

Přízemní mrazíky, které jistě zaskočily nejednoho silničáře, se pravděpodobně zasloužily o poruchu na trati, pročež bylo třeba dokonale připravený výjezd bleskově od základu změnit. Místo usměvavé a dostatečnou časovou rezervou disponující skupiny z Masarykova nádraží jsme se vlivem okolností proměnily v zadýchané a nejisté atomy poletující směrem do Vysočan, kde se na poslední chvíli podařilo stihnout inkriminovaný dostavník. Pěší přesun na halu se proměnil v soutěž o to, kdo se častěji zeptá, jestli už tam budem. Nakonec jsme tam skutečně byli, což byl důvod obecné spokojenosti.

Všestranné veselí nám vydrželo i po prvním zápasu s Tigers Jižní Město. Pokyn překvapit tygry vlastní dravostí zafungoval perfektně a statistika vstřelených branek doznala výrazných změn. Proti Startu z Kunratic se bohužel dobrý pohyb ztratil v tělocvičných exhibicích, kterými si hráči krátili čekání. Souboj muže proti muži ve stylu černobílé grotesky byl sice milým zpestřením, ale nakonec nám tyhle síly možná trošku chyběly. K postupu do finále jsme se nakonec zdárně protrápili...

Už samotné soustředění na finálové klání s týmem Falcons napovídalo, že se schyluje k velké bitvě. Taky že ano, každý si sáhnul na dno a ostré střety se neodpouštěly ani na jedné straně. Dlouho vyrovnaný stav se v koncovce povedlo ovládnout soupeři. Vašek, David i Magda ale viděli ze hřiště odcházet dva vítěze. Máte slovo horského vůdce, že do konce sezóny si vystavíme modrobílý skalp na krbovou římsu.

Zbytek dne naplnily bohulibé činnosti. V obležení místní cukrárny jsme doplnili energii na zpáteční cestu a stačili odehrát první neoficiální mistrovství v piškvorkách. Cesta vlakem utekla za vášnivých debat, jaká je nejlepší strategie při kámen-nůžky-papír. Závěrečný bowling ukázal, že podobné nadstavby přesahující sportovní stránku má cenu vymýšlet i nadále.

Díky všem, byl to moc pěkný den!

Vašek

Mlži na Jižňáku

Sobotní brzké ráno nás přivítalo ve SH Jižní Město. Rozjezd s Hořovicemi byl jako vždy pomalý, branka střídala branku na obou stranách. Až ve druhé části druhé půle jsme zapnuli a skóre v náš prospěch narostlo na 12:8.

Druhý zápas se Spartou byl velmi emotivní. Je třeba předeslat, že soupeř nastoupil oproti jiným kolům ochuzen o šikovná děvčata ve své sestavě, jelikož ta na vedlejším hřišti sváděla souboje v dívčí soutěži. Náš náskok po první polovině vypadal nadějně (4:1), ale byl to boj do posledních sekund, kdy soupeř zahrál powerplay a 2 vteřiny před koncem srovnal na 8:8. I tak jsme poprvé v sezoně postupovali z prvního místa ve skupině, jelikož Sparta měla horší skóre.

Po delší pauze jsme tedy nastoupili proti Falconům v boji o vítězství v turnaji. Bohužel se opět projevila naše menší psychická odolnost a po poločase 3:8 jsme sice předvedli zlepšený výkon ( 2.poločas 3:4 ), nicméně to na skvěle hrající tým soupeře nestačilo .

I tak jsme zaznamenali nejlepší letošní výsledek – 2. místo v 1. koši, nabrali zkušenosti a vědomí, že porazit se dá každý.

Díky

M.

Svatý Martin hody nepřinesl

Zatímco se nemalá část republiky chystala na svatomartinskou husu, stateční elévové tuto nabídku odmítli a vydali se na pražské Háje, aby zde odehráli předposlední turnaj před Vánoci.

Do turnaje vystřelilo oranžové komando vskutku nebojácně, chtělo by se říci, že začátek utkání připomínal, atletickou terminologií řečeno, „ulitý start“. Gólové hody v prvním poločase, jež byly odměnou za pečlivý trénink, potěšily oko snad každého diváka. Žel bohu štafetu, a hlavně otěže utkání, převzal v druhé části soupeř a nadějně rozjetý oranžový vlak se rázem „zasekl“.

Těžko soudit, čím byl způsoben hněv olympijských bohů v druhém klání. Tak jako v mytologii, i zde, na parketách, bylo cítit, že bohové z Olympu jsou herně vyspělejší. Průběh utkání připomínající duo kočka-myš vyústil v druhou prohru. Je důležité zmínit, že naše vstřelené branky padly po velmi povedených akcích, které zaslouží pochvalu.

Už před třetím duelem, před kterým nám los předurčil tříhodinovou pauzu, byla cítit touha po vítězství. A nutno říct, že průběh hry tomu odpovídal. Bohužel, pouze v prvních pěti minutách, a tak bylo třeba vyřknout gratulace soupeři i potřetí.

Budu se pravděpodobně opakovat, ale vážně není důvod věšet hlavu, protože, ač se to možná výsledkově nezdá, z mého pohledu v týmu potenciál na zlepšení určitě je. Na závěr považuji za nezbytné říci, že nejeden oranžový lev si odbyl v soutěžním utkání premiérový start a pevně věřím, že zápas od zápasu bude výkon ještě lepší a lepší.

Díky kluci za příjemný sportovně strávený den,

David

Prokletí prvních poločasů prolomeno. Úspěšní elévové na Barrandově.

V neděli 21.10. se den hlásil o slovo tempem odpovídajícímu víkendovému rozpoložení. Stejně jako se postupem času rozsvítilo na obloze sluníčko, zářily i naše tváře nakonec spokojeností, protože se aura vítězů snesla po dlouhém čekání na střídačku Floba.

Při vstupu do turnaje proti stíhačům z Kladna jsme celé první dějství nahazovali motory. Když se celý stroj dostal na provozní teplotu, soupeři se ocitli v roli "nestíhačů" a jenom díky skvěle chytajícímu brankáři uhájili vedení do posledního hvizdu.

Ačkoliv byla pauza před dalším zápasem ta nejkratší možná, jako bychom znovu začínali od začátku. Co do krvežíznivosti jsme se Klokanům nemohli rovnat, hlavně nedůraz před vlastní brankou se nám zle vracel jako bumerang. Bohemka, florbalový Goliáš, nepouštěla oranžové Davidy do souvislého tlaku, takže se prostřílela k vítězství.

Utkání pravdy proti Spartě bylo vyvrcholením celého programu, zklidněná aréna poskytla vhodnou atmosféru povedenému vystoupení. Tentokrát si kluci šli pro úspěch stylem start-cíl. Hrací čas byl naplněn poctivým bráněním, přesnými přihrávkami a častou střelbou. Týmový výkon nakonec znamenal triumf, hlavně se nad hřištěm vznášela neředěná radost.

Těší mě, stejně jako kluky, že jsme se dočkali. Po sérii, kdy jsme odcházeli s hlavou dolů, je euforie opojná. Pořád platí, že není důležité vyhrát, ale zúčastnit se. Zároveň mi je jasné, že tahle odměna bude do budoucna velkou motivací. Kdo všechno se s námi vydá na cestu v nově nastaveném směru?

Díky

Vašek